Říjen 9th, 2011Ta naše povaha česká aneb „co nás nepálí, nehasíme“
Přiznám se, že se zděšením jsem si na serveru „Novinky.cz“ přečetl následující článek :
Muž v pražském metru zastavil zlodějky, byl zmlácen a nikdo mu nepomohl
Pražští policisté pátrají po asi 30letém muži, který ve středu večer ve stanici metra napadl jednoho z cestujících. Ten se na perónu zastal lidí, které se pokoušela okrást trojice dívek. Když dívky přivolaly na pomoc zmíněného komplice, strhla se bitka, při níž napadenému nikdo z přihlížejících nepomohl. Zastánce okrádaných utrpěl několik zlomenin.
„Událost se stala krátce po 22. hodině“, potvrdil Novinkám mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Incident zachytil kamerový systém ve stanici metra Palmovka.
Trojice Romek se na nástupišti pokoušela krást. Když je zahlédl muž a postavil se jim, začaly na něj vulgárně křičet. Po chvíli jim na pomoc přispěchal asi 30letý muž, který je kryl. „Muže několikrát udeřil do obličeje, pak strhl na zem, načež ho kopl do hlavy. Napadený utrpěl pohmožděniny hlavy a několik zlomenin,“ doplnil Hulan.
Incident sledovalo několik lidí včetně těch, jichž se muž zastal, ale nikdo napadenému nepomohl.
Čtveřice pak nastoupila do dorazivšího vlaku. O to se pokoušel i napadený, ale násilník ho z vagónu vystrčil na nástupiště.
Útočníka, jemuž hrozí obvinění z ublížení na zdraví, hledá policie a vyzývá svědky, aby se přihlásili s cennými informacemi. Hledaný má tmavou pleť, je vysoký asi 180 centimetrů, má mohutnou, plnoštíhlou postavu a tmavé vlasy, jež si geluje a češe dozadu.
Zdroj : Novinky.cz
Videozáznam incidentu z průmyslové kamery z nástupiště metra Palmovka naleznete ZDE
Bohužel musím konstatovat, že to je typický příklad našeho fenoménu, který bych pasoval do role „…ta naš povaha česká…“. Nemíchat se do věcí, které se mne netýkají, nevyčnívat z řady a starat se jen sám o sebe. I já sám jsem se již setkal s podobným příkladem lidské netečnosti a to v podstatně méně nebezpečné situaci. V centru Prahy v Lazarské lehce po poledni v parném letním dni omdlela a upadla na ulici do bezvědomí žena ve středních letech. Kolem jdoucí lidé se na ni zvědavě s otevřenou pusou dívali, ti kterým bezvládné tělo překáželo v cestě ji pomalu překračovali, ale nenašel se nikdo, kdo by jí poskytl první pomoc. Pouze jeden člověk, kterému za to tímto děkuji, mi po chvíli pomohl a společnými silami jsme onu paní přivedli k vědomí.
Za všechny, kteří se takto chovají se stydím. Staráme se převážně jen sami o sebe a až jednou budeme kousek od našeho domu volat o pomoc, naši sousedé jen zabouchnou okna, abychom je svým křikem nerušili…
Říjen 10th, 2011 at 16:19
No to je tedy síla….úplně mi dochází v tomto směru slova a nevím co na to říci. Snad jen „styďme se !!!“. Standa