Modřanské noviny

Možná se k vám už něco doneslo o nápadu paní Milady Vernerové z Farní charity v Modřanech umístit v Areálu Na Zvonici u Kostela Nanebevzetí Panny Marie Křížovou cestu. Návrh s určitými připomínkami přijali i památkáři, a tak byl důvod uspořádat v rámci modřanské farnosti anketu nad několika konkrétními náměty, jak by budoucí Křížová cesta měla vypadat.

Jeden z návrhů dal zastavením Křížové cesty podobu dlaždic, zakomponovaných do cesty, jež se vine areálem. Další návrh představovaly třeba deskové obrazy, připevněné na stromech   (ty   by   ovšem   vadily ochráncům přírody…). Hned s několika návrhy přišel akademický malíř Pavel Šlégl. Vzít v úvahu však bylo nezbytné rovněž hledisko „trvanlivosti“ díla.

Nejvíce se líbil záměr žulových smírčích křížů, vysokých zhruba 60 cm, od akademického sochaře Miroslava Beščece. Právě ten tedy starostka Prahy 12 Daniela Rázková předložila Radě MČ na jednání 22. června a ta záměr zbudovat Křížovou cestu v dané podobě schválila. Protože tento dílčí projekt není součástí celkového projektu revitalizace Areálu Na Zvonici, financovaného z prostředků EU, bude nutné sehnat potřebných 394 tisíc jiným způsobem a dodatečný souhlas řídícího orgánu projektu. „S Farní charitou uspořádáme veřejnou sbírku k tomuto účelu a na opravu fasády zvonice,“ uvedla Daniela Rázková.

(ih)Noviny Prahy 12 červenec – srpen 2015

Nedávno mě z Lidových novin požádali o příspěvek do rubriky Starostové píší noviny. Téma: Co může Praha 12 nabídnout svým obyvatelům? Začala jsem vypočítávat… Důležitá je dobrá pověst místa, co se týče kvality bydlení, krásné přírody, pestré nabídky škol, atraktivní sítě cyklostezek, sportovního vyžití – ale i otevřené radnice. Navíc je Praha 12 bez heren – tedy i více bezpečná. Chlubí se chráněnou přírodní zónou Modřanské rokle. Moje hnutí Změna pro Prahu 12 navíc hájí rekreační zónu před velkokapacitní dopravou. Možná kvůli tomu někdo odejde za lepší dopravou, ale zůstanou ti, kdo touží po zdravém, klidném prostředí bez další zahušťující se zástavby…

Odoláváme kvůli tomu tlaku developerů. Občas stojí za hádku v zastupitelstvu nepovolovat stavby a provozovny, jež vyhánějí lidi z naší lokality. Stále se totiž mluví o rozvoji obce. Ale co je rozvoj obce a komu slouží developerské projekty? Podle pro developerské části zastupitelů rozvoj obce rovná se developerské projekty. Výsledkem, který se stále opakuje, bohužel bývá, že takové projekty zhoršují životní podmínky současných obyvatel. Nejednou se stalo, že byl povolen projekt, který měl přispět k rozvoji obce, ale developer nakonec zbudoval pouze minimální infrastrukturu (kanalizaci, vodovod), sloužící pouze jeho výstavbě, přestože původně slíbil pomoc v tomto směru obci jako celku.

Sváří se tak často protichůdné zájmy a nutí nás dělat kompromisy ve prospěch místních obyvatel. Necháváme investory budovat mateřské školky, komunitní centra a přijímáme dary na infrastrukturu, abychom doplnili to, co chybí v občanské vybavenosti. Vyvažování zájmů obou stran občané bedlivě sledují a mnohdy cítí ruku mocných investorů, kterým se často podaří prosadit své zájmy na vrub místních obyvatel. V předchozích letech za vlády ODS bohužel nebyl tzv. stavební rozvoj kompenzován viditelnými benefity ve prospěch místních rezidentů. Jde o citlivé téma, protože nové, tzv. rozvojové projekty otevírají řadu problémů, ať už to je nedostatek parkovacích míst, zintenzivnění dopravy, nedostatečná kapacita jeslí a školek, přetížená zdravotnická zařízení nebo u nás odpor k dálničnímu přivaděči v Komořanech.

Podmínkou pro rozsáhlé rozvojové projekty (aktuálně třeba plánovaná výstavba za Pražským silničním okruhem zvaná Šance, nebo rozsáhlý projekt Neoriviera v místech bývalého modřanského cukrovaru) je čtyřproudová komunikace. Ta by zasáhla jak fotbalové hřiště, tak pravobřežní vltavskou cyklostezku a in-line dráhu, a vynutila by si vyvlastnění několika nemovitostí, jež jí stojí v cestě. Všechny radnice by proto měly investory usměrňovat, aby nové rozvojové projekty představovaly výhru pro stávající obyvatele i argument pro příliv mladých rodin. A aby výstavba, která přivádí novou generaci, ale zároveň zahušťuje stávající zástavbu, měla přívětivou tvář a činila z obcí i nadále příjemné místo k životu.

Daniela Rázková, starostka za Změnu pro Prahu 12 (Noviny Prahy 12 červen 2015)

V minulém volebním období schválilo zastupitelstvo Prahy 12 „nulovou toleranci“ hazardu. Byly pro ni s výjimkou Věcí veřejných všechny strany v tehdejším zastupitelstvu, včetně Změny pro Prahu 12 a ČSSD ze současné koalice. O „nulovou toleranci“ jsem se zasazovala nejvíce, protože mi šlo především o to, aby herny zmizely od škol. Při vzniku nové koalice jsme otázku heren nezahrnuli do koaliční smlouvy pro názorovou neshodu ve věci i proto, že v zastupitelstvu i koalici přibylo hnutí ANO. Protože ČSSD a ANO se pak shodly, že „nulovou toleranci“ nechtějí a na radě svými hlasy navrhly do celopražské vyhlášky povolit sedm míst v Praze 12 pro herny. Členové rady za Změnu, včetně mě osobně, se tohoto mimořádného jednání rady nezúčastnili. S hernami nesouhlasíme, obzvláště ne na vybraných adresách – třeba na Sofijském i Obchodním náměstí či nedaleko ZŠ prof. Švejcara. Rozhodnutí našich koaličních partnerů se nám nelíbí, nicméně nevnímáme ho jako důvod pro rozpad koalice, kterou jsme sestavili na jiných základech, než je spor o herní byznys. Navíc o tom, zda a kde se herny v Praze 12 udrží, rozhodne až magistrát a zatím dál trvá „nulová tolerance“. Osobně věřím, že i kdyby nezmizely všechny herny, nezůstanou po dosavadní výrazné redukci zejména tam, kde vytlačují obchody a služby, ani v blízkosti škol. Už to bych považovala za úspěch.

Daniela Rázková, starostka za Změnu pro Prahu 12 (Noviny Prahy 12 květen 2015)

Rozhovor se starostkou Danielou Rázkovou

Když radnice vyhlásila na 8. dubna do Modřanského biografu veřejnou diskusi k hazardu, lidé nechápali proč. V Praze 12 už přece skoro čtyři roky platí „nulová tolerance“…

Proto se do kina dostavili místo běžných místních občanů hlavně příslušníci hazardní lobby. Martin Svoboda, aktivista z občanského sdružení Občané proti hazardu, při setkání upozornil, že řadu z těch tváří zná z podobných akcí po celé republice a že se jedná o osoby, které ve sféře hazardních her podnikají anebo o jejich zástupce. Takže je logické, že pak každou zmínku na podporu opětovné legalizace hazardu v Praze 12 doprovázel bouřlivý potlesk.

Proč vůbec vedení MČ znovu otevřelo tenhle problém?

Protože pražský magistrát aktualizuje vyhlášku, která reguluje hazard v celé metropoli a naše MČ se měla k vyhlášce do 20. dubna vyjádřit. Záměr magistrátu přitom je umožnit i dalším městským částem dát právní rámec „nulové toleranci“, kterou si mezitím odhlasovaly. Zastupitelé z hnutí ANO a ČSSD však tento moment využili ke kroku zcela opačnému a odhlasovali pro magistrát stanovisko, které se staví za legalizaci hazardu na území MČ.

Jak znějí argumenty zastupitelů z ANO a ČSSD na podporu hazardu?

Ty hlavní jsou ekonomické – že z hazardu plynou obcím velké příjmy. A taky že zákaz hazardu vede ke vzniku černých heren a k přenesení těžiště hazardních her na internet. To jsou ale samé polopravdy! V Praze jde městským částem pouze pětina příjmů z hazardu, většina peněz zůstává magistrátu. A argument, že zákaz něčeho zahání nekalé živly do ilegality, takže to tím pádem raději povolme? To snad nikdo nemůže myslet vážně! Co takhle rovnou povolit dětskou pornografii, abychom pedofily nezaháněli do ilegality…?! Od toho jsou tu represivní složky, aby bojovaly s nezákonnými jevy. Nejen hazard, ale ani krádeže a vraždy nikdy nevymýtíme úplně, což samozřejmě není důvod k tomu, zvažovat jejich legalizaci.

V pátek 17. dubna v noci jste se účastnila kontroly na několika místech Prahy 12, zda se na nich neprovozuje ilegální hazard. S jakým výsledkem?

Úspěšná byla hlavně první akce v pořadí v restauraci Želivka ve Vazovově ulici. Že chystám kontrolu i tam, jsem věděla jen já, a tak se na ni nemohli připravit. Není to ale jen tak někoho usvědčit! Pokud by obsluha například stihla odpojit přístroj od elektřiny, promění se ilegální hrací automat ve vteřině v legálně skladovaný přístroj. Jeden z nás proto nejprve na automatu chvíli hrál a situaci zdokumentoval na fotografiích, než jsme přiznali, kdo jsme, a přivolali státní polici. I poté se ale zkoušela obsluha ze situace dostat třeba tím, že poukázala na ceduli, nalepenou na přístroji kousek od země tak, že ji nemáte šanci vidět, dokud ji nehledáte. Stálo na ní: „ZÁBAVNÝ AUTOMAT – NEVYPLÁCÍ PENÍZE – přejeme VÁM dobrou zábavu.“ Jako by nešlo o výherní automat, ale o zařízení, na kterém si za peníze hrajete jen tak pro radost. Odmítla na to konto vyplatit výhru 2500 Kč pánovi, který na sousedním automatu utratil 500 Kč. Že jde jen o účelové jednání, které mělo provozovatele zbavit možnosti postihu, ovšem dokazoval herní plán, rovněž nalepený na automatu. Psalo se v něm mimo jiné jednoznačně:  „Výhru vyplácí  obsluha.“ Další potřebné kroky v té věci z naší strany tedy budou logicky následovat. Pokuta může dosáhnout až 200 tisíc Kč, takže stačí pořádat podobné zátahy častěji a obohatíme kasu MČ o docela podstatnou sumu.

Když teď ale vaši koaliční kolegové hazard v Praze 12 znovu zlegalizovali, situace se přece mění, ne?

To v tuto chvíli ještě nevíme. Je na magistrátu, jakou podobu nakonec vyhláška o regulaci hazardu v hlavním městě získá.  Taky je otázka, zda legalizace hazardu v Praze 12 nebude mít i další dohru.  Radní z ANO a ČSSD totiž zároveň udělili souhlas s provozováním hazardních her vybraným žadatelům, kteří o to zažádali ještě předtím, než bylo rozhodnuto o návratu heren na území Prahy 12 – tedy dříve, než se o tom mohla dozvědět veřejnost včetně potenciálních konkurentů oněch žadatelů. Byl tak porušen princip poctivé hospodářské soutěže. Sdružení Občané proti hazardu, které se snaží o snížení počtu hracích automatů v celém Česku, už kvůli tomu připravuje trestní oznámení na podezření z korupce.

Představuje hazard opravdu tak velké zlo?

Bývalý místostarosta MČ Martin Velek zmínil při diskusi v kině, že Las Vegas založili účetní mafie za účelem praní špinavých peněz. To samo svědčí o lecčems… Statistiky vypovídají jednoznačně, že hazard na sebe nabaluje další kriminalitu. Potvrdil nám to i praktik – policista, který s námi jezdil při noční kontrole nepovolených hracích automatů, že pro zloděje si chodí spolehlivě do heren. Ale nezapomínejme ani na často tragický dopad gamblerství na celé rodiny. Na úřad přitom dorazil třeba i mail od člověka, který prošel léčbou závislosti na hazardu; psal v něm o utrpení, které prožívá, když prochází místy, kde jsou herny. Není náhoda, že Komise sociálně patologických jevů se jednomyslně vyslovila pro „nulovou toleranci“. Při diskusi v kině jsem se ale dozvěděla i něco, co jsem sama do té doby nevěděla. Jiří Vedral ze Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi z ministerstva financí tam zmínil studii Psychiatrického centra Praha, zabývající se výší výdajů na léčbu závislých a újmy, způsobené gamblery rodinám, v práci atd. Ta uvádí příjmy z hazardu ve výši 8 miliard, výdaje pak 14 miliard. Z celospolečenského hlediska tak vycházejí i ty hlavní, tedy ekonomické argumenty ve prospěch hazardu jako zcela liché.

Ivana Hudcová (Noviny Prahy 12  květen 2015)

Po příchodu na radnici v prosinci 2014 jsme zjistili, že se opět rozjela řada developerských projektů, které u občanů naší městské části budí nemalé emoce. Překvapilo nás to stejně jako vás, kteří na veřejné diskuse o těchto projektech chodíte a dělíte se s námi o svůj pohled na věc. Závodíme s časem, abychom vám stihli tyto stavební záměry představit, slyšeli vaše názory na ně a prosadili pak dobré nápady, které v diskusích zazní. Trávím na to konto v Modřanském biografu již téměř každý středeční podvečer, protože lavina stavebních záměrů se na nás doslova valí jak z magistrátu, tak i ze stavebního úřadu.

Není mi lehko v situacích, kdy nemohu zastavit to, co se již rozjelo a co přitom lidé vnímají jako nežádoucí. Takový je i případ zástavby na louce u Českého hydrometeorologického ústavu v Komořanech. Nad hlavou nám zde visí i pomyslný Damoklův meč v podobě soudního sporu; tím hrozí investor – firma Central Group kvůli zmařeným investicím. Je to i důvod, pro který se magistrát chystá tuto zástavbu povolit. (Veřejná diskuse na dané téma proběhla v Modřanském biografu 18. března.)

V minulosti už naše městská část vyhrála jeden soud v této věci – soud s magistrátem, který před několika lety rozhodl „o nás bez nás“ o navýšení přijatelnějších viladomů na zcela nepřijatelné paneláky. Nicméně původní viladomy, schválené městskou částí v roce 2010, se s ohledem na zákonem nastavená pravidla projednávají na magistrátu – a ten nám dal 19. března (tedy den po veřejné diskusi k projektu) přibližně měsíc na vyjednání podmínek s investorem. Central Group přitom nabízí naší městské části v případě realizace svého projektu deset milionů na infrastrukturu a také zbudování dětského hřiště na daném pozemku. Městská část navíc trvá na snížení viladomů o jedno patro.

Situace tak, jak se vyvinula (tedy hrozba soudního sporu), nám proto prakticky nedává možnost vybrat variantu většině Komořanských zřejmě nejbližší – totiž zachovat louku, ale nutí nás volit alespoň menší zlo – viladomy místo paneláků a dar pro městskou část od investora. Jako městská část proto zvažujeme uzavření darovací smlouvy na oněch výše zmíněných deset milionů. Umožnily by nám konečně koupit pozemek, na kterém bychom rádi realizovali jiný zásadně důležitý záměr – zbudování komořanského náměstíčka. Často je to hodně těžká volba, kdy žádná varianta z těch, které jsou na výběr, není dobrá. Ale jednu, která je možná, nakonec vybrat musíte.

Daniela Rázková, starostka (Noviny Prahy 12 duben 2015)

Rada městské části Praha 12 na svém 9. řádném jednání, konaném 24. února se ohledně napojení na Pražský okruh rozhodla obrátit na Magistrát hl. m. Prahy – odbor strategických investic s žádostí o zpracování studie řešící vedení navrhované komunikace ve stopě existujícího návrhu v tubusu a dále zpracování studie vlivu zprovoznění navrhované komunikace na ulici Modřanskou a na Podolské nábřeží až po Vyšehradský tunel.

9. února byla veřejnosti v Modřanském biografu prezentována stavba č. 8560 Komunikační propojení MČ Praha 12 s Pražským okruhem – stavbou 513. O tuto prezentaci byl opravdu mimořádný zájem. Obyvatelé Prahy 12 byli vyzváni k zaslání svých názorů a podnětů k připravované stavbě. Z reakcí převážně vyplývá, že lidé mají velké obavy o zhoršení životního a obytného prostředí, a proto se stavbou nesouhlasí.

Vedení radnice rozhodně požadavky, připomínky a náměty obyvatel týkající se připravované stavby komunikačního propojení nebere na lehkou váhu. Má-li být Praha 12 napojena na Pražský okruh, pak je nutné ochránit občany kolem napojení před nepříznivými vlivy, zvláště hlukem.

Dosavadní návrhy projektu jsou neuspokojivé. Proto rada požaduje zpracování studie řešící vedení navrhované komunikace v tubusu. Současně žádá zpracování studie nepříznivých důsledků napojení „nové Komořanské“ na Modřanskou ulici a Podolské nábřeží až po Vyšehradský tunel. „Vzhledem k opakovaným stížnostem obyvatel Komořan na nadměrný hluk z Pražského okruhu a ze Strakonické ulice jsme se rozhodli požádat Hygienickou stanici hl. m. Prahy o provedení kontrolních měření hladiny hluku z dopravy zohledňujících kumulaci hluku z Pražského okruhu, ze Strakonické a Komořanské ulice a z železniční trati,“ konstatovala starostka Daniela Rázková.

(jak) Noviny Prahy 12 duben 2015

U velkých staveb (v Praze 12 by mělo jít například o napojení na Pražský okruh) je nutné se domluvit v obci na kompromisu. Jedni občané stavbou jen získají, druzí občané nesmějí stavbou příliš utrpět. To se však neděje. Projektanti a investoři stavby navrhují a realizují jen tak, aby splnili minimální nároky norem, a ne aby je vytvářeli pro občany tak, aby jim zlepšili životní prostředí, a když nezlepšili, tak aspoň nezhoršili. Výsledkem je, že stavíme pro jedny občany na velký úkor druhých občanů. Rozbroje jsou pak nevyhnutelné.

Bylo nám to opět předvedeno při prezentaci plánu na napojení Prahy 12 na Pražský okruh v Modřanském biografu. Projektanty nezajímá optimální řešení, ale jen hraniční splnění norem, a někdy ani to. Pak se stane, že postavený Pražský okruh v Komořanech nemá žádnou protihlukovou ochranu, že plánované napojení je uvažováno jen s jednostrannou protihlukovou zdí, že hluk na cyklostezce pro rekreaci nikdo neřeší, protože na to není norma, že projektanty nezajímá důsledek jejich stavby za její hranicí (dopravní a hlukový stav na Modřanské způsobený novou Komořanskou), že projektanti vůbec neuvažují o vlastnostech stavby za nenominálních podmínek (vůbec neřešili dopravní stav po nehodě na Strakonické, kdy z připojení Prahy 12 na Pražský okruh může vzniknout nová Strakonická, ovšem u Vyšehradu bez smíchovských dopravních tunelů) atd.

Vyučuji na FS ČVUT v Praze a musím konstatovat, že projektanti a investoři staveb pro Prahu zřejmě vůbec neovládají moderní postupy vícekriteriálního a robustního konstruování a projektování. Co s tím? Žádejme po politicích, aby se stavělo ne pro jedno volební období, ale pro celý život občanů, a aby podle toho vyměnili projektanty a investory.

prof. Ing. Michael Valášek, DrSc. (Noviny Prahy 12 březen 2015)