Ve snaze podrobně poznat situaci Komořan po stránce hlukového zatěžování obyvatel a lidí obecně zadala před časem městská část Praha 12 vypracování hlukové studie. Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1065 tak z tohoto hlediska mapovala místa, kterými by měla v budoucnu procházet čtyřproudá komunikace, tzv. liniová varianta napojení na Pražský okruh, označovaná jako 5A. Tato frekventovaná silnice se stane novým zdrojem hluku zejména v Komořanech.
Měření hluku probíhalo na čtyřech místech (Palmetová 40, Na Šabatce 4, Okružní 28 a Nad Teplárnou 29) vybraných záměrně tak, aby svým charakterem splňovalo míru objektivity. Znamená to, že měřící stanoviště byla hlukově cloněná buď objekty staveb, nebo hustými plochami vzrostlé zeleně a zároveň prostorově vázaná na budoucí napojení na okruh ve variantě 5A. Měření probíhalo ve výšce 2,5 až 3 metry, což opět významně snižuje hlukovou hladinu. Maximální přípustná hladina hluku pro denní dobu je 60 dB, v noci 50 dB. Z toho lze odvodit, že překročení těchto hodnot o 1,5 dB představuje hluk na úrovni 141 % limitu, o 3 dB na úrovni 200 % limitu atd. Měření současného stavu prokázalo překročení hlukových limitů ve dvou měřených bodech ze čtyř, z toho Nad Teplárnou 29 ve dne i v noci.
Naměřené hodnoty: M1: den 56,7 – noc 50,5 (Palmetová), M2: den 53,2 – noc 49,6 (Na Šabatce), M3: den 51,7 – noc 47,3 (Okružní), M4: den 61,9 – noc 52,3 (Nad Teplárnou). Červeně jsou vyznačeny překročené hodnoty.
Výslednou hlukovou zátěž, plynoucí z provozu budoucího napojení na okruh v liniové variantě, stanovili autoři studie výpočtem ze dvou zdrojů – z aktuálních hodnot naměřených koncem června 2015 a dále ze zvýšení hlukové zátěže, které by způsobil provoz na plánované komunikaci ve variantě 5A. Už současný stav v Komořanech přitom překračuje hygienické limity a permanentně vystavuje nadměrnému hluku jak stálé obyvatele, tak i osoby, využívající například rekreační louku u Vltavy, historickou vycházkovou trasu podél vltavského břehu anebo cyklostezku. Logicky to může budit obavy, že při měření na otevřených a hlukově více exponovaných lokalitách by byly hodnoty mnohem vyšší a že napojení na okruh zvýší hladinu hluku i při instalaci kvalitních protihlukových bariér. Nabízí se otázka: Jak to, že hodnoty hladiny hluku, uvedené v o něco starší studii EIA na stejné téma, se vešly do hygienických limitů? A stejně tak se nabízí i odpověď: Byly buď podhodnocené, nebo nebyly měřeny objektivně anebo se hluková situace mezitím zhoršila. Autoři studie ze zjištěných faktů vyvodili: „Jak naznačují výsledky měření a závěry z orientačního výpočtu, je třeba se hlukovou zátěží dané lokality vážně zabývat a posoudit alternativní řešení nastoleného problému tak, aby byla minimalizována pravděpodobnost výskytu konfliktních situací v budoucnosti.“
V tomto duchu již zareagovala Rada městské části Praha 12, když přijala usnesení o potřebě součinnosti s magistrátem a s Ředitelstvím silnic a dálnic v této věci. Jeho výsledkem by mělo být zpracování nejrůznějších variant protihlukových opatření (protihlukových stěn, zelených bariér apod.), která by negativní dopady současného stavu, ale především situace budoucí v maximální možné míře, snížila. Řešení hlukového odclonění nové kapacitní komunikace protihlukovými stěnami však není jedinou možností. Nabízejí se ještě další alternativy, které jsou k lokalitě Komořan a především k jejich obyvatelům mnohem příznivější. Tyto navrhované možnosti je třeba brát jako rovnocenná řešení, která splňují účely stavby, proto je třeba o nich s objektivní zodpovědností diskutovat.
(ih, kk; s využitím údajů hlukové studie zkušební laboratoře č. 1065 pod č. j.: 15-065-JDS), Noviny Prahy 12 září 2015
