Modřanské noviny

Anglický výraz win–win neboli výhra označuje kompromisní strategii vyjednávání; úsilí, aby nikdo neprohrál, ale všichni něco získali. Charakterizuje i situaci, která se vyvinula kolem návrhu na změnu územního plánu pozemku parc. č. 775 v Komořanech mezi ulicemi Komořanská a Na Šabatce.

Spor o to, zda na této louce stavět, se táhne několik let. Původní záměr společnosti Central Group (CG) postavit zde až osmipatrové domy byl pro současné vedení radnice nepřijatelný. Takovéto zahuštění výstavby v Komořanech nepřipadalo v úvahu, aniž by byla vyřešena nejen otázka snížení navrhovaných domů, ale i problémů dopravy, hluku a nezbytné infrastruktury. Zastupitelstvo proto na svém červnovém zasedání přerušilo pořizování změny územního plánu z funkčního využití NL (louky a pastviny) na OB (čistě obytné). Nicméně v uplynulém půlroce proběhla mezi městskou částí a společností Central Group řada jednání. „Za přítomnosti zastupitele hlavního města Prahy Matěje Stropnického jsme se dozvěděli od Jany Blažíčkové, ředitelky magistrátního stavebního odboru a územního plánu na Institutu plánování a rozvoje (IPR) MHMP, že se s loukou počítá jako se stavební parcelou a je takto zanesena v plánech IPR,“ uvedla starostka městské části.

Na podpis MČ čeká darovací smlouva, podle níž bude Praze 12 poskytnut dar 10 milionů korun, který by mohl posloužit k výkupu Komořanského náměstí. CG se v ní dále zavazuje zbudovat dětské hřiště. Již dříve byl přitom vytvořen nový návrh zástavby, snížený o několik pater (na domy tří a čtyřpatrové plus jeden pětipatrový). CG rovněž projevila ochotu nezačít s výstavbou dříve než po roce 2018. Zastupitelstvo proto na zasedání 24. 11. 2015 výše uvedenou změnu územního plánu odsouhlasilo, ovšem za dodržení několika podmínek. Patří mezi ně dodržení hygienických limitů hluku na všech okolních komunikacích, realizace dvojice světelných signalizačních zařízení na začátku a konci Komořanské ulice v Komořanech, vzájemně synchronizovaných tak, aby se v Komořanech netvořily dopravní kolony, a již zmíněné zahájení výstavby až po roce 2018.

„Výškovým budovám bylo zabráněno díky úspěšné soudní žalobě. Pozemek už bohužel patří společnosti Central Group, a tak by bylo vždy jen otázkou času, kdy na něm bude něco postaveno. Hrozba předimenzované výstavby stále hrozí a toto řešení, kdy máme situaci alespoň smluvně pod kontrolou, je dle názoru současné koalice nejlepší. Dosáhli jsme výrazného snížení zástavby a zavázali společnost k významným darům ve prospěch městské části. Stavět se navíc může teprve tehdy, až budou odstraněny problémy s dopravou. Doufám, že odpůrci zástavby po tomto vysvětlení nás pochopí, že šlo o skutečné win-win. Navíc finální verdikt vydá magistrátní zastupitelstvo, které již dvakrát předchozí předimenzované projekty povolilo,“ doplňuje starostka.

Ivana Hudcová (Noviny Prahy 12 prosinec 2015)

Mimořádného úspěchu dosáhla starostka Daniela Rázková, když získala ocenění Komunální politik roku 2015 v kategorii Sociální projekt roku. Cenu z křišťálu, v jehož výtvarném ztvárnění dominuje červené „dobré srdce“ v dlani, a dále šek na 20 tisíc korun od jednoho ze sponzorů – firmy Elektrowin – na podporu tohoto sociálního projektu, převzala 12. 11. 2015 v budově Senátu Parlamentu ČR. Stalo se tak za přítomnosti řady významných osobností včetně předsedy senátu Milana Štěcha, ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové a ministra životního prostředí Richarda Brabce.

Zdroj foto : www.praha12.cz

Do soutěže bylo možné přihlásit projekty, realizované od 1. 1. 2014 do 24. 9. 2015. Mezi důležitá kritéria hodnocení patřily například: možnost uplatnění projektu v jiných obcích, způsob financování projektu, výše vlastních a celkových nákladů – i ve vztahu k výši rozpočtu obce či města, zapojení veřejnosti do přípravy projektu a jeho realizace, případný přesah projektu mimo obec, jeho využití v rámci mikroregionu, dobrovolného svazku obcí apod.

Porotu si Daniela Rázková získala portálem pro sociální oblast Pomoc na dvanáctce. Ten vznikl ve spolupráci městské části Praha 12 a BMI sdružení pod vedením šéfredaktora Jaroslava Wintra. Portál slouží jak seniorům, tak osobám se zdravotním postižením, či rodinám, mládeži a dětem, ale i řadě dalších skupin lidí, sociálně potřebných. Unikátní je mimo jiné také tím, že realizátor projektu na základě výběrového řízení se sociálním aspektem zaměstnává tým zdravotně znevýhodněných pracovníků.

K prosazení projektu v Radě městské části Praha 12 potřebovala tehdy ještě radní pro sociální oblast Daniela Rázková mimořádnou dávku vytrvalosti. Kvůli rivalitě v radě se jí to podařilo až na 23. pokus. Soutěž o nejlepší realizovaný projekt na úrovni územní samosprávy, do které se přihlásilo na 70 komunálních politiků, vyhlásilo letos vůbec poprvé vydavatelství Profi Press s časopisem Moderní obec. Soutěžilo se v osmi kategoriích, z nichž každá měla svého vítěze. Vítězem celkovým se pak stal Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Příbramsku, který zároveň obdržel titul Komunální politik roku 2015. V soutěži se prosadil se svým projektem WOSA – výchovou a vzděláváním k občanské společnosti.

Ivana Hudcová, Noviny Prahy 12 prosince 2015

Dny, kdy vycházejí tyto noviny, připadají na památku zesnulých. Lidově se jim říká Dušičky a slaví se od 10. století v zemích s křesťanskou tradicí. Během tohoto období je zvykem navštívit hřbitov a rodinný hrob našich blízkých a předků. Rozsvítit na něm svíčku nebo položit květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život a přesvědčení, že život hrobem nekončí. Svíci můžeme zapálit i na opuštěném hrobě nebo u významné osobnosti našich dějin.

Někteří z vás se jistě vydáte také k modřanskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Jistě si všimnete i parku Na Zvonici u hřbitova. Vznikla zde oddechová louka s vyhlídkou a také malým přírodním amfiteátrem. Cestou na hřbitov asi nemůžete minout novou křížovou cestu se žulovými smírčími kříži, které dotváří genius loci místa, jeho malebnost a střídmost. I když je to nová součást starých Modřan, časem si ji jistě všimnou nejen praktikující věřící, ale i ti, kdo se k víře veřejně či vůbec nehlásí. Řadu lidí nová křížová cesta povede k zamyšlení, jaký si nesou svůj vlastní kříž.

Každý si ho nakonec neseme sám, byť nám blízcí lidé pomáhají útěchou či doporučením. Se svým křížem se každý sám musíme vyrovnat, ať už se ta nejcitlivější tajemství tý- kají rodiny, práce, zdraví. Mnozí z nás ho nahlas ani nepojmenují.

Na vaše rozjímání je příhodné projít se starými Modřany, srdcem Prahy 12, které se pyšní nejen novou křížovou cestou, ale i nejstarší viniční usedlostí v Praze z roku 1178, nejstarší modřanskou školou z roku 1885, kostelem, zvonicí a výjimečný je také dům z konce 19. století, který sloužil později jako školní družina. Nyní se podle architektonické studie přestavuje na komunitní centrum, které oživí starobylé místo.

Králův dům, zmíněný objekt bývalé školní družiny v ulici K Dolům, byl dlouho nevyužívaný, což mělo neblahý vliv i na jeho vzhled. Proto se městská část rozhodla přistoupit k jeho celkové rekonstrukci, aby z něj mohl být objekt využitelný jak pro děti předškolního věku, tak pro kluby seniorů či neziskové organizace. Objekt bude určen pro ty aktivity obyvatel, které je třeba podporovat. Bohužel finální opravy stavení se dočkáme později, než jsme doufali, až v příštím roce.

I když je na území dvanácté městské části jen několik historických památek či starých budov, doporučuji vám naplánovat si právě sem, do starých Modřan, sváteční procházku.

Nakonec mohou vaše kroky zamířit třeba k historické budově Viničního domku, k němuž v loňském roce přibyla replika budovy bývalé stodoly. Nyní stavba plní i další městské funkce. Je tu také nová kavárna a vinárna. V domě, který je využíván i pro svatební obřady, se konají výstavy a další kulturní a společenské události v městské části, na kterých vás rádi uvidíme. Osobně se těším na koncert Jaroslava Hutky ve středu 25. listopadu v půl osmé. Přijďte i vy. Těším se na vás.

Daniela Rázková, starostka Prahy 12 (Noviny Prahy 12 listopad 2015)

Zrevitalizovaný Areál Na Zvonici byl slavnostně otevřen. Stalo se tak v neděli 18. 10. 2015 v 15.00 hodin ve velmi důstojném, ale zároveň i vřelém duchu.

Na úvod překrásně zazpíval Modřanský chrámový sbor, a pak už starostka Daniela Rázková přivítala vzácné hosty: Jana Bartoška – místopředsedu Poslanecké sněmovny, Stanislawa Goru – ředitele Arcidiecézní charity Praha, Miladu Vernerovou – ředitelku Farní charity Praha 4 – Modřany, Mgr. Michaelu Frankovou – předsedkyni DUHA SDRUŽENÍ, sochaře Miroslava Beščece – autora Křížové cesty, instalované v areálu, Josefa Pecinovského – modřanského faráře a také jeho předchůdce Jana Gerndta i další církevní hodnostáře. Samozřejmě nechyběl místostarosta Robert Králíček, který měl nad projektem záštitu a na jehož hlavu především díky tomu dopadla starost o jeho realizaci. Podívat se přišel i radní Milan Maruštík a řada pracovníků radnice společně s desítkami nejen místních občanů.

Generace  Modřaňáků přitom pamatují doby, kdy na vršek se zvonicí, zarostlý z velké části náletovými stromy a keři, včetně jedovatých či nepůvodních druhů, utlačujících ostatní vegetaci, navazovala pole a nevedla sem ani kanalizace. To se začalo pomalu měnit s přibývající zástavbou rodinných domů ve 20. století, ovšem ne vždy k lepšímu. Diskutabilní bylo například zpevnění části původně prašných cest okolo zvonice ne právě citlivým způsobem – totiž betonem. Někomu také mohla připadat více romantická neudržovaná houština, než snaha prostředí zkultivovat a proměnit je v park.

Péče o stav vlastní zvonice v těch desetiletích závisela především na dobrovolné aktivitě věřících. Pamětníci zmiňují například opravy z počátku 70. let 20. Století v rámci pověstných akcí „Z“. Další opravy následovaly až po listopadu 1989. Nejdříve se zde angažovala skupina věřících mladých lidí, kteří se scházeli k duchovním přednáškám. Od roku 2011 tu pak působilo občanské sdružení „Zvonice“, které v areálu pořádalo různé kulturní akce – komorní koncerty, přednášky a výstavy. Současně ale pečovalo také o stav objektu. Jeho zásluhou byly zrestaurovány původní dveře, zhotoveny dveře mřížové a vymalován interiér i exteriér. Časem přibylo Na Zvonici i dětské hřiště.

Díky možnostem získávat podporu z fondů EU mohl vzniknout nápad na revitalizaci parku Na Zvonici i na obnovu přilehlého hřbitova. V roce 2014 pro něj tehdejší místostarostka Hana Jandová našla nezbytnou podporu u dvojice neziskových organizací – Farní charity Praha 4 – Modřany a DUHA SDRUŽENÍ, Základní článek DUŽINA – STŘELKA, což představovalo jednu z podmínek toho, aby dotace mohla být přiznána. Její výše činila 6,3 milionu korun, zatímco hodnota celého projektu byla 7,6 milionu.

Tíha vlastní realizace už dopadla na bedra současné politické reprezentace. Práce, které započaly v půlce dubna 2015, byly dokončeny během září téhož roku. Na Zvonici tak byly v poměrně krátkém čase postupně obnoveny a doplněny cesty, přibyly lavičky, sedačky, odpadkové koše i další mobiliář, nevhodná či dokonce bezpečnost ohrožující zeleň byla odstraněna a nahrazena novou výsadbou, obnovy se dočkalo i dětské hřiště.

Rekonstrukce hřbitova naproti tomu řešila opravu obvodové, historicky chráněné zdi a stávající páteřní cesty. Oboje přitom muselo respektovat požadavky památkářů (například na volbu použitého materiálu). Opravou prošla i hlavní trasa z ulice Na Havránce, která zajišťuje bezbariérový přístup ke kostelu. Renovace se dočkala také Boží muka.

Originálním a, jak se ukazuje, pro veřejnost velmi atraktivním prvkem Zvonice se stala křížová cesta z tvůrčí dílny sochaře Miroslava Beščece. Finanční prostředky na ni ovšem nepocházejí z fondů EU, ale jsou shromažďovány prostřednictvím veřejné sbírky, jež stále probíhá. Žehnání čtrnácti zastavení křížové cesty se v rámci nedělní slavnosti zúčastnila většina přítomných, aby tak mimoděk potvrdili očekávání, že umělecké dílo, inspirované dávnými smírčími kříži, může oslovit nejen věřící, ale i nevěřící. A zatímco Modřanský chrámový sbor doprovodil putování po jednotlivých křížích svým zpěvem, R. Králíček a M. Maruštík věnovali tento čas diskusi s několika občany.

Nedělní slavnosti předcházelo v pátek 16. října setkání místostarosty Roberta Králíčka a jeho týmu z Úřadu MČ Praha 12 se zástupci Magistrátu hl. m. Prahy, zodpovědnými za čerpání evropských dotací, a také s autorem projektu Ing. arch. Milanem Faltou. Při té příležitosti proběhla na místě kontrola z hlediska dodržení pravidel Evropské unie, neboť celý areál byl úspěšně na konci září 2015 dokončen, a to s významným přispěním finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj a hl. m. Prahy v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Vedoucí oddělení udržitelnosti a  dokončování programu MHMP Ing. Martin Bednář se spolu se svými kolegyněmi přesvědčili o dobře vykonané práci, a tak se mohlo přistoupit k slavnostnímu přestřižení stuhy.

Věříme, že nově zrekonstruovaný Areál Na Zvonici přinese všem návštěvníkům mnoho radosti, pohody a příjemných chvil.

Ivana Hudcová, Noviny Prahy 12 listopad 2015

Máme štěstí, protože nás slunce líbalo na tváře celé léto, i to babí. Až tak moc, že ne všichni z toho byli nadšení.

Ale vždy, když někdo na něco žehrá, vzpomenu si na staré přísloví, které říká: „Zoufal jsem si, že nemám boty, ale pak jsem uviděl člověka, který neměl nohy.“ Když si uvědomíme všechno pozitivní, co v životě máme, a začneme si také více všímat dobrých věcí kolem nás, náš život se může změnit k lepšímu.

Můj oblíbený autor Robin S. Sharma, který napsal bestseller „Mnich, který prodal své Ferrari“, mě přivedl na myšlenku milostných dopisů. Jde však o milostné dopisy jiného druhu – nejde v nich o romantickou, ale o mezilidskou lásku.

Posílám takový dopis všem, kdo mi pomáhají spravovat městskou část tak, aby byla krásnějším a pro lidi více přátelským místem k životu.

Děkuji provozovateli Modřanského biografu za příjemnou restauraci a nápad provozovat letní kino. Připravil jste nám krásný večer, ať už jsme tam zavítali záměrně či jen náhodou. Tak jako já třeba na film Králova zahradnice.

Děkuji modřanské farnosti a dalším lidem, jimž nebylo lhostejné, jak nekvalitně byla odvedena práce při obnově okolí Zvonice a zasazují se teď o nápravu špatně odvedeného díla.

Děkuji pedagogům, rodičům a dětem, kteří se zamýšlejí nad stavem školní Montessori zahrady Na Beránku; ta dostala v červnu certifikát Přírodní zahrada. Celý školní tým včetně dětí na ní odvedl kus práce. Děti byly na zahradu pyšné jako na své dílo uprostřed lidské lhostejnosti. Výsledek jejich nadšení jezdili obdivovat lidé z širého okolí.

Nyní je ale zahrada kvůli vandalům znovu k pláči zničená. Pro ty, kdo dělají práci navíc, která baví je i děti, byly odměnou jen starost, smutek a pochyby, zda to vůbec má cenu. Ale nevzdávají se a vydrží až do úplného vítězství. Zahradu obnoví a o její zabezpečení se postará radnice. Pomoc proti vandalům teď zajišťuje městská policie. Každý den jsem zvědavá, co se u nás děje, a nemám šanci všechno ohlídat osobně. Zato mám štěstí, že mi píšete, milé sousedky a milí sousedé z celé „dvanáctky“. Tak teď píši také já kaž- dému z Vás. Srdečné díky za Vaše řádky.

Daniela Rázková, starostka Prahy 12 (Noviny Prahy 12 říjen 2015)

S obrovskou úctou k tradici zrekonstruovaný Viniční domek už řadu měsíců hraje výraznou roli v životě Prahy 12. Nicméně letitá bitva o jeho konečnou podobu doopravdy skončila až před pár dny, kdy Rada městské části svým usnesením udělala definitivní tečku za snahou napojit na půvabné historické stavení moderní přístavbu ze skla a betonu.

Zdroj foto : www.praha12.cz

Znamenalo by to mimo jiné zlikvidovat původní vstup do stavení a zasáhnout i do plochy arcibiskupské vinice. Srovnány se zemí měly být drobné stavby okolo domku. To vše ale podmiňovala změna územního plánu… Podnět k ní koncem roku 2004 schválilo tehdejší Zastupitelstvo MČ Praha 12. Povolení  „výjimečně přípustné stavby v lokalitě Modřanské vinice…“ neboli souhlas s onou přístavbou ze skla a betonu pak totéž zastupitelstvo odsouhlasilo v únoru 2010.

Proti těmto plánům celé roky průběžně protestovali jak členové Sdružení občanů Prahy 12, tak i další ctitelé historických památek, ale rovněž vinaři, obhospodařující přilehlou vinici. Necitlivý projekt se tak postupně scvrknul už jen na jeden barbarský požadavek – proražení jižní stěny a zbudování monstrózního vchodu se schodištěm tam, kde nikdy žádný nebyl. Žádost o vydání nezbytného územního rozhodnutí o umístění této přístavby podal ÚMČ Praha 12 v červnu 2013 a magistrátní odbor HMP k němu připojil svůj souhlas.

Proti tomu však podalo námitky Sdružení občanů Prahy 12 se zastupiteli za Změnu pro Prahu 12. Svým stanoviskem mu nakonec dalo za pravdu i Ministerstvo kultury ČR, když souhlasné rozhodnutí památkářů z magistrátu loni v červenci změnilo na nesouhlasné.  Protože odbor výstavby naší městské části dále pokračoval v územním řízení pro zmiňovanou přístavbu, Rada MČ Praha 12 rozhodla 14. 9. 2015 vzít tuto žádost zpět a definitivně uzavřít causu Viničního domku, který byl v mezičase popsaných svárů nakonec zrekonstruován s maximální úctou k tradici a původní podobě nejstarší historické památky na území Prahy 12.

Ivana Hudcová, Noviny Prahy 12 říjen 2015

Pozn. redakce : Celé kauze „Viniční domek“ jsme se věnovali v samostatném článku v části „stavební kauzy“ ZDE.

Ačkoli se Točná stala součástí Prahy už před téměř čtyřiceti lety, dodnes postrádá kanalizaci. K jednání na to téma proto pozvala starostka Daniela Rázková společně s radním pro životní prostředí Milanem Maruštíkem na 3. září dvojici zástupců občanů Točné Ing. Vladimíra Volrába a Pavla  Sibřinu. Zúčastnili se i zástupci dvou odborů úřadu – výstavby a životního prostředí a dopravy.

Odkanalizování lze v obecné rovině provést dvěma způsoby: svést kanalizaci buď do (zatím neexistujícího) napojení na centrální systém velkokapacitní stokou A2, anebo do lokální čističky, kterou je rovněž potřeba zbudovat.  Společnost Sweco Hydroprojekt vypracovala letos v srpnu studii na to téma, zahrnující 6 typů řešení: 4 pro variantu pobočné čistírny odpadních vod (POČV), 2 pro napojení na centrální systém.

Po místy i emotivní debatě se přítomní shodli, že po letech čekání je pro ně nejdůležitější řešení hlavně rychlé a reálné. Protože napojení na centrální systém závisí na neobyčejně nákladném dokončení přivaděče do stoky A2, na nejasných majetkových vztazích k některým pozemkům a na problematice křížení trasy kanalizace se silničním okruhem, což městská část nemůže ovlivnit, dali přítomní přednost zbudování čističky. Ze zmíněných 4 variant pak doporučili tu s číslem 1 s názvem PČOV Točná severozápad. Jedná se o přestavbu soukromé čistírny odpadních vod, která je umístěna na severozápadním okraji Točné a v současnosti čistí splaškové vody pro blízký obytný soubor. Výhledově toto řešení nevylučuje možnost připojení na centrální systém.

Toto hledisko respektovala i Rada MČ Praha 12, když ho svým usnesením ze dne 7. 9. 2015 podpořila. Uložila zároveň starostce Daniele Rázkové seznámit s vybranou variantou radní hl. m. Prahy Janu Plamínkovou, která má věc v kompetenci a může realizaci projektu posunout na vyšší stupeň. Setkání starostky s J. Plamínkovou proběhlo 23. září za účasti zástupců občanů Točné a odborných pracovníků radnice. Dojednal se další postup, který by umožnil variantu přestavby stávající soukromé čističky odpadních vod v severozápadní části Točné a napojení přinejmenším všech současných točenských obyvatel.

Výhodou je rychlost realizace a nezávislost na navržené oddílné kanalizaci. Limitujícími podmínkami jsou soukromé vlastnictví pozemku, nestálost průtoku vodoteče, odvod přes přírodní rezervaci Šance, a navýšení nákladů kvůli nutné přestavbě současné ČOV. Náklady se pohybují kolem 30 milionů korun.

Ivana Hudcová, Noviny Prahy 12 říjen 2015