Reakce na „Okénko zastupitelky Hany Jandové“
Paní zastupitelka Jandová má krátkou paměť. Celá kauza Šabatka byla nastartována v roce 2004, kdy byla místostarostkou za Demokraty Jana Kasla a proti převodu louky na stavební pozemek neučinila nic, i když by to bylo tak jednoduché a účinné. Pak již bylo a je pozdě. Developer koupil stavební pozemek, na kterém chce logicky stavět. Paní zastupitelce bych doporučil nebrat útočná slova a nepravdivá obvinění do úst.
Kolem plánované bytové zástavby na louce zvané na Šabatce v Komořanech ostatně panuje řada omylů a nepřesností. Jen málokdo zná skutečná fakta a kritika se tak často obrací nesprávným směrem. Většina lidí netuší, že louku prodal developerovi – společnosti Central Group – soukromý vlastník Ing. Richard Pácal, nikoli pražský magistrát či městská část a že k prodeji za plnou cenu došlo až poté, co užití pozemku bylo změně- no z louky na stavební pozemek. A že stěžejní část příběhu se odehrála za starosty Petra Hány (ODS), kdy radní byla právě Hana Jandová. Za své přítomnosti v radě ani jednou neprotestovala proti změně územního plánu, která louku proměnila ve stavební pozemek. Celý proces přípravy změny územního plánu pro panelovou výstavbu nechala proběhnout, aniž by cokoliv namítala na veřejných projednáváních v lednu 2008, kdy zadání změny územního plánu schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy, nebo v březnu 2010, kdy byla schválena samotná změna územního plánu s kódem míry využití území E. Jen tato změna přitom již v roce 2009 motivovala Central Group, aby procesně připravovaný stavební pozemek za víc jak 53 milionů koupil.
V té době byla Změna pro Prahu 12 v opozici. Naopak Hana Jandová v koalici s ODS s Petrem Hánou. Právě jejich rada městské části v rámci zadání změn vlny 06 a vlny 07 a při projednávání konceptu nového územního plánu se změnou Z 1424 (tj. louka na Šabatce) souhlasila.
Vůbec poprvé projevila radnice nesouhlas se záměrem stavět na Šabatce při zasedání Rady městské části Praha 12 dne 30. 11. 2011 (ve složení ČSSD, Změna pro Prahu 12 a Věci veřejné). Ještě v roce 2013 ovšem stále hrozilo, že na Šabatce vyroste 13 až šestipatrových činžovních domů s celkem 413 byty! Umožňoval to zde tehdy platný kód míry využití území E schválený v březnu 2010.
Krize vyvrcholila v létě 2013. Mělo nastat jednání na stavebním odboru o umístění stavby na louce na Šabatce v termínu 30. 7. 2013, kdy naprostá většina občanů Komořan byla na dovolené a jednání se nemohla zúčastnit. Proto jsem jako člen Sdružení občanů pro Prahu 12 zorganizoval narychlo petici místních občanů, která byla při veřejném projednávání uplatněna, a tím byl získán potřebný čas pro konání radních za Změnu pro Prahu 12 na podzim 2013.
Naději zvrátit chod věcí dal Komořanským Městský soud v Praze, který v únoru 2014 vyslyšel protesty tehdejších radních. Zejména díky iniciativě Ing. Evy Tylové, jež měla v kompetenci územní plán, a Daniely Rázkové ze Změny pro Prahu 12 s podporou koaličních partnerů z TOP 09 soud změnu územního plánu zrušil. Za TOP 09 se sice angažovala Ing. Hana Jandová, ale svůj předchozí podíl na celé kauze odčinit již nemohla. Z Šabatky se tak opět stala louka, ale ne nadlouho, vrátit se do roku 2004 již nešlo. V koalici byla tehdy i ODS, ale ta se v dané kauze neangažovala. Nový pokus o navrácení územního plánu na kód E následoval na podzim 2014, pro jehož odvrácení posloužily další námitky občanů Komořan, sousedících s loukou na Šabatce, které jsem s nimi koncem října 2014 sepsal.
Rozhodnutí soudu vedlo Central Group v březnu 2015 k zásadnímu kroku – žádal po hl. m. Praze 58 milionů jako úhradu za zmařenou investici. O změnách územního plánu totiž rozhoduje Magistrát hlavního města Prahy. Na výboru územního rozvoje 19. března 2015 její předseda Jan Slezák z ČSSD veřejně před všemi členy a veřejností uvedl, že městská část dostává pár měsíců na domluvení podmínek výhodných pro městskou část, a pak že změnu magistrátní zastupitelstvo povolí.
Dnes politická reprezentace Prahy 12 tedy už jen zachraňuje, co se dá. Vyjednala proto s Central Group dar 10 milionů na vykoupení náměstí v Komořanech a stanovila podmínky svého souhlasu se změnou územního plánu: dodržení hlukových limitů, realizaci dvou semaforů, zahájení výstavby nejdříve v roce 2018 a dobudování kanalizace v Komořanech. Nemalým vítězstvím byl i fakt, že zastupitelstvo hlavního města letos v září odsouhlasilo proměnu louky na stavební pozemek už jen s kódem míry využití území C – tedy 10 třípatrových a v údolí louky čtyřpatrových domů s 201 bytovými a nebytovými jednotkami. Diametrální rozdíl mezi původním projektem a novou variantou dokumentují připojené vizualizace.
Bylo by nereálné se domnívat, že pozemek ve vlastnictví developera by mohl navždy zůstat nevyužitou, volně přístupnou loukou anebo se proměnit třeba v park. Komořanští, kteří zde venčí psy, si neuvědomují, že „louku“ na Šabatce může její nynější vlastník – developer kdykoli obehnat plotem. Aktuální řešení tedy představuje rozumný kompromis, zabraňující tomu, aby na komořanské louce vyrostly domy s dvojnásobnou či dokonce s ještě větší bytovou kapacitou, jak to hrozilo v minulosti.
Ještě před třemi lety za starostování Petra Prchala za TOP 09 byla situace v zastupitelstvu Prahy 12 taková, že si developeři dokázali najít potřebných 18 hlasů pro schválení změny územního plánu z nestavebních pozemků na koeficient C a D bez jakýchkoliv příspěvků na infrastrukturu či kompenzaci okolním obyvatelům, a tento postup byl v zájmu tzv. rozvoje Prahy 12 svorně podpořen ČSSD, ODS i TOP 09.
Bylo v té době navýsost chvályhodné, že zároveň v radě s TOP 09 a ODS iniciovala Změna pro Prahu 12 žalobu proti navýšení koeficientů z C na E a soud rozhodnutí o zástavbě na komořanské louce vrátil na začátek.
Ještě před rokem reálně hrozilo, že developer soudně prosadí přidělení koeficientu C bez jakýchkoliv kompenzací. Byli jsme postaveni před rozhodnutí, zda realizovat dohodu s developerem za podmínky snížení na koeficient C, vybudování dětského hřiště s oddychovou zónou a daru pro městskou část ve výši 10 milionů na výkup komořanského náměstí. Nutno zmínit, že koaliční kolegové z hnutí ANO a ČSSD podmiňovali výkup náměstí právě a jedině tím, že na něj přispěje zmíněný developer.
Rozhodli jsme se pro dohodu a bylo to dobré rozhodnutí. Vždy bude někdo, komu se vyjednané ústupky, jako je 10 milionů a snížení zástavby, budou zdát malé, ale pro nás to představuje úspěch. Doba před třemi lety, kdy se tyto změny prosazovaly v řadě případů bez jakýchkoliv příspěvků na infrastrukturu, jsou naštěstí pryč.
Z obecnějšího hlediska je postoj Změny pro Prahu 12 k dané kauze následující. Samozřejmě nejlepší by bylo nechat nezastavěné území nezastavěným. Právě proto máme ve svém volebním programu nezahušťování existující zástavby, což znamená i nezastavovat volné pozemky. Jenže pokud developer koupí stavební pozemek, pak je velmi naivní předpokládat, že takový pozemek ochráníme před zastavěním. Nebo zablokováním stavění na něm jej takto připravíme na budoucí korupci?
Jsme přesvědčeni, že je třeba s developerem vést dialog tak, aby vznikl kompromis mezi zájmem občanů a zájmem developera, tedy výsledný stav, kdy obě strany jsou spokojeny (tzv. win-win). Dále je nutné vzniklý kompromis skutečně realizovat, aby obě strany dosáhly jeho naplnění v dohledné době. Brzké postavení snížených viladomů na louce na Šabatce je tedy nejlepší cesta k zajištění kompromisu mezi občany Komořan a společností Central Group. Odklad stavby, spojený dokonce se snahou stavbu vůbec nerealizovat, je cesta k znepřátelení občanů a developera s pravděpodobným výsledkem v podobě osmipatrové zástavby bez jakékoli pomoci s infrastrukturou obce.
Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., zastupitel za Změnu pro Prahu 12 (Noviny Prahy 12 leden 2017)
Naději zvrátit chod věcí dal Komořanským Městský soud v Praze, který v únoru 2014 vyslyšel protesty tehdejší radních. Zejména díky iniciativě Evy Tylové, jež měla v kompetenci územní plán, a Daniely Rázkové ze Změny pro Prahu 12 s podporou koaličních partnerů z TOP 09 soud změnu územního plánu zrušil. Z Šabatky se tak opět stala louka. V koalici byla tehdy i ODS, ale ta se v dané kauze neangažovala.
