Když jsem byla malá, chodila jsem s tátou na dostihy do Chuchle. Sázeli jsme s oblibou dvě koruny na pořadí na outsidery. Vybírali jsme koně, kteří se nám líbili a kterým jsme věřili, že vyhrají. Výhra je v těchto případech výrazně vyšší.

Nedávno jsem já sama byla označena za outsidera. Prý nejsem v Praze známá, tvrdil průzkum agentury Phoenix Research, kterou deníky jinak příliš necitují. Agentura se totiž ptá jen přes internet. Výsledky jejího měření nejsou tedy příliš spolehlivé a její reputace není také vysoká jako u jiných, mnohem známějších agentur.

Položila jsem si ale otázku, je-li to, že je člověk znám, tou požadovanou kvalitou, kterou ode mě obyvatelé dvanáctky čekají. Myslím si, že jim vůbec nebude vadit, když budu méně vidět. Asi jako Hopkirk z kultovního seriálu Randall a Hopkirk. Ale práce mého týmu bude vidět. A to po změnách, které jsme za naši koalici Změny pro Prahu 12, ANO a ČSSD občanům slíbili a které od nás očekávají. Jeff Randal a Marty Hopkirk mi vytanuli na mysli jako dobrý příklad, protože Jeff by bez toho druhého sám snad nic nevyřešil.

Normálně bych si průzkumu nevšímala, kdyby zpráva o něm nebyla otištěna v deníku Metro, které se dostane do ruky skoro každému Pražanovi. Průzkum nevypovídal nic o tom, jak která městská část vzkvétá a jaký na tom mají jejich starostové podíl. Ptám se, jakou vypovídací hodnotu o mé práci má, zda mě znají lidé z druhého konce Prahy?

Článek v Metru pomáhal politikům, kteří už dlouho působí v politice a někdy nejen v té komunální, ale i v celostátní. Průzkum znevýhodnil starosty – nováčky a dal bonus těm, kteří jsou v některých případech možná více známí tím, že se řeší, co dělali před listopadem 1989, nebo že získávají politické body populistickými té- maty protiimigrační politiky. Nechci si ani vydobýt známost za cenu toho, že se o mně bude po Praze říkat, že plýtvám veřejnými prostředky jako některý jiný – veřejně známější – starosta. Co Metro v článku o průzkumu zamlčelo, je fakt, že „staré známé“ tváře politiků nemají v některých případech zrovna dobrý poměr mezi kladným a záporným hodnocením – na rozdíl od nováčků, kteří jsou po Praze známi možná méně i díky tomu, že se nepřipletli do žádné „levoty“.

Vážím si toho, že mi lidé, kteří mě znají, věří. Je to pro mě důležitější, než aby mě znali ve všech městských částech. Mimochodem při srovnání poměru mezi kladnými a zápornými hodnocením jsem podle průzkumu přijímána jako starostka naopak nejpozitivněji spolu s Janem Čižinským z Prahy 7 a Jiřím Štylerem z jedenáctky. Tohle už ale autoři průzkumu při jeho interpretaci, ani média, jimž stálo zato o průzkumu psát, nezohlednili. Mimochodem, objektivní hodnocení radnice nemůže zahrnovat jen práci starosty.

Byla jsem zvolena za Změnu pro Prahu 12 a mí kolegové z týmu za Hnutí ANO a ČSSD hlavně proto, abychom řešili problémy života občanů v Praze 12. Mě jako starostku a můj tým, tedy koalici, budou občané hodnotit podle toho, co pro ně, možná až v dlouhém časovém horizontu, uděláme a jak jim to zlepší život v Praze 12. Sofistikované průzkumy, které nejsou vedeny adresně na občany Prahy 12, o tom nemůžou říci nic.

Jsem zde, abych hájila zájmy občanů Prahy 12 a to i proti zájmům okolí naší městské části, protože jen občanům Prahy 12 budu skládat účty za její stav na konci funkčního období. Jsme na radnici tým Změny pro Prahu 12, hnutí ANO a ČSSD a naši práci dvanáctka vidí. Ostatně o ní každý měsíc informují tyto noviny a nepotřebují k tomu žádné nevěrohodné průzkumy.

Daniela Rázková, starostka Prahy 12 (Noviny Prahy 12 září 2015)

Jako o „šíleném“ se o projektu NeoRiviéra v areálu někdejšího cukrovaru psalo už před lety; tehdy zahrnoval 4 mrakodrapy o 35 patrech. Mohutný odpor veřejnosti sice věc v téhle podobě zastavil, nicméně v červnu 2010 přijala tehdejší Rada se starostou Hánou v čele usnesení, které otevřelo dveře nové, rovněž obludné fázi F. Aktuálně má podobu osmipatrových bytových domů plus jeden patnáctipatrový navrch se 300 byty celkem a zahrnuje i administrativně obchodní objekt.

Že se stavět skutečně bude, stvrdil 3. 8. 2015 magistrát, když zamítl odvolání městské části Praha 12 proti stavebnímu povolení fáze F. V důsledku toho napsal představitelům Prahy 4 a 12 Ing. Tomáš Papáček ze spolku Přátelské Lysiny. Vyjmenoval i další projekty na území obou městských částí a spočetl množství budoucích bytů na 2000! „Věřím, že zástavbu podél Vltavy zařadíte mezi své priority a napomůžete tomu, aby byla vhodným způsobem korigovaná a usměrňována… Netvrdím, že jsme schopni investorům cokoliv diktovat, ale něco by se snad uhrát dalo,“ píše Ing. Papáček. A současné vedení radnice se skutečně snaží „uhrát“ maximum… Na základě jednání MČ a místních obyvatel se společností Skanska tak vzniká dohoda, zavazující Skanska reality k vybudování  53 parkovacích stání v (nově pojmenované) ulici Rorýsová, a to výhradně pro stávající obyvatele panelových domů v ulici K Vystrkovu a nikoliv pro nové obyvatele. Městská část zároveň jedná i s developerem Horizon Holding o zbudování dalších parkovacích stání v této lokalitě, aby tak nahradil parkovací místa, o která obyvatelé s novou výstavbou přišli. Dohodu se obě strany chystají stvrdit smlouvou. Práce na tomto díle již byly v srpnu zahájeny a jako provizorní parkování je zdejším obyvatelům aktuálně k dispozici oplocená plocha s 61 parkovacími místy.

Rázný postoj zaujala MČ také v rámci procesu EIA k dalšímu projektu – Riverpark Modřany, když Rada doporučila snížit výšku staveb o 5 podlaží. Požaduje rovněž vybudovat občanskou vybavenost, odpovídající počtu nových obyvatel včetně mateřské školy pro 120 dětí a v případě realizace podchodu pod železniční tratí zajistit i během výstavby plně funkční protipovodňovou ochranu. Z dalších požadavků Rady pak ještě zmiňme návrh a realizaci odpovídajících kompenzačních opatření proti překračování hlukových limitů v chráněném venkovním prostoru staveb. Požadováno je i zpracování pohledové studie od severu a posouzení krajinného rázu při pohledu z ulice Modřanská a také od Vltavy.

Ivana Hudcová, Noviny Prahy 12 září 2015 

Projekt obytného souboru Nad Modřanskou roklí společnosti Central Group vadil místním obyvatelům od začátku – ne tak tehdejšímu vedení radnice… Mezi výhrady lidí z Bytového družstva Papírníkova, spolku Na Obzoru a SVJ Papírníkova čp. 608 – 619 patřil i fakt, že investor zrušil více než 400 parkovacích stání. A tak na něho podali několik žalob.

Situace působila zcela beznadějně, protože ani přes tyto žaloby se stavbě nepodařilo zabránit, když bylo před dvěma lety dodatečně vydáno pravomocné povolení rozestavěných staveb F, G, H a I. Řešením tak už dnes mohl být jedině kompromis. Usnesení o vícestranné dohodě v této věci, které Rada MČ přijala 17. srpna, tedy představuje opravdový úspěch. Výsledkem je závazek Central Group zbudovat 133 veřejných parkovacích stání v ulicích Papírníkova, Machuldova a Pavlíkova, a dále i 4 kontejnerová stání pro 9 kontejnerů pro komunální odpad pro SVJ Papírníkova čp. 608 – 619. Nesplnění závazků přitom podléhá pokutám v celkové výši 4 miliony korun. Central Group se rovněž zavázal i k další kompenzaci ve prospěch SVJ za újmy, které sdružení stavbou utrpělo.

„Je pro mě velkou satisfakcí, že se nám tuhle kauzu, zděděnou z dob, kdy na radnici vládla ODS, podařilo úspěšně dovést do konce. Psala jsem už před více než dvěma lety v Modřanských novinách, že se s kolegy ze Změny snažíme dotlačit ODS a TOP 09 k razantnějšímu řešení, kdy by městská část byla účastníkem jednání a prosadila dohodu developera s občany, přijatelnou pro obě strany. Podařilo se to ovšem až nyní společně s ANO a ČSSD,“ komentovala situaci starostka Rázková.

(ih) Noviny Prahy 12, září 2015

Ve snaze podrobně poznat situaci Komořan po stránce hlukového zatěžování obyvatel a lidí obecně zadala před časem městská část Praha 12 vypracování hlukové studie. Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1065 tak z tohoto hlediska mapovala místa, kterými by měla v budoucnu procházet čtyřproudá komunikace, tzv. liniová varianta napojení na Pražský okruh, označovaná jako 5A. Tato frekventovaná silnice se stane novým zdrojem hluku zejména v Komořanech.

Měření hluku probíhalo na čtyřech místech (Palmetová 40, Na Šabatce 4, Okružní 28 a Nad Teplárnou 29) vybraných záměrně tak, aby svým charakterem splňovalo míru objektivity. Znamená to, že měřící stanoviště byla hlukově cloněná buď objekty staveb, nebo hustými plochami vzrostlé zeleně a zároveň prostorově vázaná na budoucí napojení na okruh ve variantě 5A. Měření probíhalo ve výšce 2,5 až 3 metry, což opět významně snižuje hlukovou hladinu. Maximální přípustná hladina hluku pro denní dobu je 60 dB, v noci 50 dB. Z toho lze odvodit, že překročení těchto hodnot o 1,5 dB představuje hluk na úrovni 141 % limitu, o 3 dB na úrovni 200 % limitu atd. Měření současného stavu prokázalo překročení hlukových limitů ve dvou měřených bodech ze čtyř, z toho Nad Teplárnou 29 ve dne i v noci.

Naměřené hodnoty: M1: den 56,7 – noc 50,5 (Palmetová), M2: den 53,2 – noc 49,6 (Na Šabatce), M3: den 51,7 – noc 47,3 (Okružní), M4: den 61,9 – noc 52,3 (Nad Teplárnou). Červeně jsou vyznačeny překročené hodnoty.

Výslednou hlukovou zátěž, plynoucí z provozu budoucího napojení na okruh v liniové variantě, stanovili autoři studie výpočtem ze dvou zdrojů – z aktuálních hodnot naměřených koncem června 2015 a dále ze zvýšení hlukové zátěže, které by způsobil provoz na plánované komunikaci ve variantě 5A. Už současný stav v Komořanech přitom překračuje hygienické limity a permanentně vystavuje nadměrnému hluku jak stálé obyvatele, tak i osoby, využívající například rekreační louku u Vltavy, historickou vycházkovou trasu podél vltavského břehu anebo cyklostezku. Logicky to může budit obavy, že při měření na otevřených a hlukově více exponovaných lokalitách by byly hodnoty mnohem vyšší a že napojení na okruh zvýší hladinu hluku i při instalaci kvalitních protihlukových bariér. Nabízí se otázka: Jak to, že hodnoty hladiny hluku, uvedené v o něco starší studii EIA na stejné téma, se vešly do hygienických limitů? A stejně tak se nabízí i odpověď: Byly buď podhodnocené, nebo nebyly měřeny objektivně anebo se hluková situace mezitím zhoršila.  Autoři studie ze zjištěných faktů vyvodili: „Jak naznačují výsledky měření a závěry z orientačního výpočtu, je třeba se hlukovou zátěží dané lokality vážně zabývat a posoudit alternativní řešení nastoleného problému tak, aby byla minimalizována pravděpodobnost výskytu konfliktních situací v budoucnosti.“

V tomto duchu již zareagovala Rada městské části Praha 12, když přijala usnesení o potřebě součinnosti s magistrátem a s Ředitelstvím silnic a dálnic v této věci. Jeho výsledkem by mělo být zpracování nejrůznějších variant protihlukových opatření (protihlukových stěn, zelených bariér apod.), která by negativní dopady současného stavu, ale především situace budoucí v maximální možné míře, snížila. Řešení hlukového odclonění nové kapacitní komunikace protihlukovými stěnami však není jedinou možností. Nabízejí se ještě další alternativy, které jsou k lokalitě Komořan a především k jejich obyvatelům mnohem příznivější. Tyto navrhované možnosti je třeba brát jako rovnocenná řešení, která splňují účely stavby, proto je třeba o nich s objektivní zodpovědností diskutovat.

(ih, kk; s využitím údajů hlukové studie zkušební laboratoře č. 1065 pod č. j.: 15-065-JDS), Noviny Prahy 12 září 2015


© 2007 Modřanské noviny | iKon Wordpress Theme by Windows Vista Administration | Powered by Wordpress