…..ČOI ale hřešící firmy bude dál tajit.
Česká obchodní inspekce (ČOI) provedla v květnu a červnu další kontroly kvality vzorků benzínu a nafty prodávaných u tuzemských čerpacích stanic. V červnu nevyhovělo pět procent vzorků, v květnu dokonce deset procent. V lednu to bylo „jen“ 2,5 procenta. ČOI dlouhodobě odmítá sdělit, které čerpací stanice hřeší.
„Výše nekvality u pohonných hmot není problém, který by způsoboval škodu na majetku vysoké hodnoty a ohrožoval zdraví,“ řekla Právu ředitelka ČOI Jana Příhodová.
ČOI přitom v minulých dnech zveřejnila solární studia, jejichž záření překračuje povolenou míru. Odvolala se na zveřejnění vědecké studie. V případě solárií jde prý o zdraví, a tudíž je na místě názvy zveřejnit.
Špatný benzín nebo nafta mohou poškodit auto
Načerpáním nekvalitních pohonných hmot může přitom řidiči vzniknout škoda ve výši desítek tisíc korun.
„Třeba použitím nafty s příměsí topného oleje může dojít k poškození vstřikovacího čerpadla, které stojí 45 000 Kč. Případné čištění palivového systému a výměna filtru vyjde asi na dva tisíce korun. Pokud by se poškodil katalyzátor, znamenalo by to náklady kolem 30 000 Kč,“
řekl již dříve Právu garanční technik hodonínského servisu Vista car Libor Fiala.
Foto : Mr. Bartosch – Freedigitalphoto.net
Podle Příhodové ale žádný ze soudních znalců nikdy nedal do souvislosti nekvalitní pohonné hmoty s poruchami aut. „Pokud u pumpy načerpáte nekvalitní pohonné hmoty, tak od té stanice vůbec neodjedete,“ tvrdí ředitelka. Jak prohlásila, ČOI se drží toho, že správní řízení s firmou, která špatné palivo prodávala, je neveřejné.
V květnu nevyhověla desetina
Inspektoři ČOI odebrali letos v červnu u čerpacích stanic v ČR 128 vzorků pohonných hmot a jakostním požadavkům nevyhovělo šest z nich.
Normy nesplňovaly dva z 53 kontrolovaných vzorků automobilových benzínů, u kterých odborníci zjistili nevyhovující obsah síry a tlak par. Testy neprošly také čtyři z 59 vzorků motorových naft, u nichž byl odhalen vyšší obsah síry, špatná destilační zkouška, či nevyhovující bod vzplanutí. U stlačeného zemního plynu LPG v červnu ČOI žádné závady nezjistila.
Nejlépe letos dopadly kontroly v lednu, kdy nevyhovělo normám jen 2,5 procenta vzorků. Nejhorší výsledek ČOI naopak zaznamenala v květnu. Tehdy odborníci zjistili závady u 9,2 procenta odebraných vzorků pohonných hmot.
Podle serveru petrol.cz navíc inspekce snížuje počty kontrol. Loni odebrala téměř 2500 vzorků, letos má v plánu odebrat jen 1800, z toho velkou část už vyčerpala. V následujících měsících tedy v počtu odebraných vzorků zřejmě poleví. Například v dubnu inspektoři odebrali 279 vzorků, v červnu 128 vzorků, přesto bylo hříšníků víc.
Rozhodnutí ČOI nezveřejňovat názvy pokutovaných čerpacích stanic kritizuje zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová i protikorupční organizace. Zatím bezvýsledně. Jména pokutovaných sítí čerpacích stanic se tak má motoristická veřejnost šanci dozvědět zřejmě jen v případě, že se pumpaři s výsledkem správního řízení nesmíří a jejich odvoláním se bude zabývat Nejvyšší správní soud. Ten totiž všechna svá rozhodnutí zveřejňuje.
Zdroj : Martin Procházka, Právo
A co si o tom myslí jinde ?………
…..Proč ČOI mlčí ?
Když jsem šel pro informace za jedním z našich největších odborníků na paliva, panem inženýrem Loulou, byl jsem v takovém tom svatém naštvání. Na benzínky, které nás podvádějí a na ČOI, která za naše nemalé peníze (jeden test stojí cca. 10 000 Kč a jen v květnu 2009 se odebralo 195 vzorků) dobře ví, kdo nás šidí a nechce to říct.
Jenže pan inženýr Loula mi otevřel oči. Za prvé ČOI v minulosti několik zveřejnění prohrála u soudu, a za druhé, ne všechny čerpačky mají stejné hříšky. Patří sem benzínky, které prodávají bezvadný benzín, ale mají jiný vroubek, ten nejhorší – ošidily stát na DPH. To se dělá tak, že do řádně nakoupených a zdaněných paliv přimícháte nezdaněné produkty, anebo že nakoupíte benzín od firmy, která, jéje, to je ale pech, krátce na to „zkrachuje“. Na seznamu jsou také čerpací stanice u kterých byl vzorek paliva jen těsně pod limitem příslušných norem což se stává při přepravě nebo při obměně zimního paliva za letní a nepoškozuje to ani Vás, ani motor a ani to nemá vliv na životní prostředí. Protože český zákon to neumí rozlišit (zná jen větu „palivo vyhovuje/nevyhovuje limitním hodnotám“), je taková čerpací stanice na stejném seznamu jako ta, která vám prodá benzín po němž zadřete motor.
Dalším důvodem, proč ČOI výsledky nechce zveřejňovat je policie, která potřebuje podvádějící čerpací stanice v tichosti sledovat. Takže, jak vidno, i tahle mince s ČOI má dvě strany.
Jak se pančuje ?
Vzpomínáte si na kauzu LTO? Lehké topné oleje alespoň měly podobné vlastnosti jako nafta, tenkrát šlo spíš o obrovské daňové úniky. Nafta se ale „nastavuje“ například ložiskovými oleji nebo vodou, ovšem ing. Loula mi vyprávěl i o případu, kdy se v nádrži našla směs nafty a vyjetého transformátorového oleje. Do benzínu se zase přimíchává technický benzín nebo nezdaněné aromatické uhlovodíky.
Pančovaný benzín poznáte podle toho, že se vám bez další příčiny sníží výkon, motor netáhne, zvýší se spotřeba a zmenší se dojezd. Kromě toho se zanáší palivový systém, a protože se přimíchané složky nespálí dokonale, dostanou se skrz pístní kroužky do motoru, kde ředí olej. V horších případech může dojít k vážným poruchám a vnitřní korozi vstřikování, k poškození dalších částí palivového systému a na seznam škod může přistát i zadření motoru. Tyhle závady se nestávají okamžitě, ale až po určité době provozu na takovéto palivo. Proto je dobré si od každého tankování schovávat účet.
Pečeť kvality by měla být jistota.
Na českém trhu jsou čtyři velcí hráči: největší síť má Benzina, pak je tu Shell, Agip a OMV. OMV si vozí paliva z Rakouska, všechny další tři značky berou benzín hlavně od České rafinérské. To ale neznamená, že jejich benzíny jsou všechny stejné. Každá z těchto značek má v České rafinérské vlastní aditivační linku, kde si míchá svoje přísady.
Tankovaný benzín si nemůžete osahat, na pohled nebo počich také nic nepoznáte, a tak je to hlavně o důvěře ve značku, o jejím renomé na trhu a samozřejmě i o důvěře v konkrétní benzínku. První, co člověku přijde na mysl, že čím známější firma, tím vyšší jistota kvality benzínu, protože eventuální pošramocenou pověst by v konkurenčním boji odnesla víc. Ale samozřejmě neplatí, že ty ostatní značky jsou automaticky nekvalitní.
Jedním z vodítek, jak poznáte kvalitní benzín, je nálepka „Pečeť kvality“. Tuhle nálepku najdete na stojanech, na základě kontrol ji obdržely čerpací stanice těch firem, které se dobrovolně zavázaly, že si nad rámec obvyklých měření budou nechávat nezávisle pravidelně měřit kvalitu svých paliv. A kontroly jsou časté – jen u jediné z velkých firem loni kontrolovali 1600 vzorků…
Zdroj : České motocyklové noviny, číslo 31/2010
A co říci závěrem ?
Problém kvality paliv v České republice je opravdu vážný a netají se tím ani značkové autoservisy renomovaných značek. Uvedu jen pro informaci jeden krátký příběh, který jsem se osobně dozvěděl v Hradci Králové v prodejně jedné význámné automobilové značky :
Zákazník si zakoupil předváděcí vůz s dieselovým motorem, který měl najeto 15.000 km. Po cca. půl roce používání, kdy vozidlo mělo 20.000 km odjel se svým rodinným MPV s rodinou na hory, odkud se bohužel musel vrátit už jen za pomoci vozidla odtahové služby. Závada byla v poškozeném vstřikovacím čerpadle a vstřikovací soustavě. Příčina ?……..kvalita nafty. Oprava ? v řádu 50.000 Kč.
Myslíme si, že kvalita paliv zajímá opravdu širokou veřejnost. S tohoto důvodu jsme pro Vás do „Modřanských novin“ převzali pár zajímavých článků.