Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit platit ze systému solidárního zdravotního pojištění veškerou péči, je přesvědčen MUDr. Tom Philipp, Ph.D, MBA, zastupitel za Změnu pro Prahu 12 a čtyřka na pražské kandidátce KDU-ČSL pro letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jednačtyřicetiletý náměstek ředitele fakultní Thomayerovy nemocnice považuje za chybu, že si lidé legálně nemohou připlatit například za kvalitnější endoprotézu a jako poslanec by to chtěl změnit.
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA
Osvědčily se podle vás poplatky u lékaře nebo byste navrhoval nějakou změnu, kdybyste se stal poslancem?
Proti principu poplatků jako takových nemám zásadní výhrady. U některých bych ale prosazoval změnu a poplatek za položku na receptu bych zrušil.
Vím, že mnoho lidí je celkem ochotno zaplatit v nemocnici poplatek za den na lůžku, pokud by se ale nazval správně – třeba jako příspěvek na stravu. Jestliže se ale řekne, že 60 korun, které se platí, je regulační poplatek, spoustu lidí to právem rozčiluje, protože si nejdou do nemocnice lehnout jen tak pro nic za nic, ale protože jim je opravdu špatně. Říkat jim, že platí poplatek, který „reguluje“ jejich pobyt v nemocnici, je podle mě špatně.
Nezdá se mi také správné, že se stejný poplatek platí u praktického lékaře i u specialisty. Vede to jen k tomu, že lidé jdou rovnou ke specialistovi a odvádí je to od praktických lékařů.
Ve volební kampani teď se strany přou mimo jiné o to, zda by si lidé měli připlácet za některé zákroky u lékaře či za léčbu banálních onemocnění. Co si o tom myslíte?
To je věc, které se dlouhodobě věnuji. Existuje tu určitá diskriminace – nechci říci přímo bohatších, ale lidí, kteří si chtějí dovolit něco „lepšího“. Abych to trochu vysvětlil. Lidé se rozhodují, jestli si koupí třeba škodovku nebo mercedes, ale nikdo se nemůže rozhodnout, jestli si koupí endoprotézu na úrovni škodovky nebo mercedesu. A to si myslím, že není správné. Cesty, k tomu, aby si člověk, který si například ušetří, zaplatil něco lepšího, v tuto chvíli nejsou. Takové cesty je třeba otvírat.
Další věcí je, zda určité banální nemoci nevyjmout ze solidárního pojištění. To je velmi důležitá otázka, která navazuje na to, že jsou dnes moderní, vysoce účinné metody léčení, které jsou ale také velice drahé. A my se musíme rozhodnout, protože nejsme tak bohatí, abychom mohli platit úplně všechno, co je pro nás důležitější. Jestli je to omezování moderní, ale také drahé léčby, nebo jestli se má omezit příspěvek na léčbu, kterou si může dovolit prakticky každý, a raději ty peníze investovat třeba do vysoce náročné onkologické léčby.
Takže určité zpoplatnění zákroků u lékaře by podle vás bylo možné?
Osobně bych se přimlouval za to, aby jednoduché choroby, které jsou lidé schopni léčit sami, doma, nebo které nejsou příliš náročné, byly zpoplatněny, aby se ušetřily peníze na náročnou léčbu. Nikdo nevíme, kdy ji budeme potřebovat, budeme ji chtít a budeme si říkat, kdybych tu chřipku radši vyležel sám, aby byly peníze na biologickou léčbu v onkologii.
Kdybyste se stal poslancem, víte už jakou první věc byste v parlamentu prosazoval?
Jednou ze základních věcí by měl být vznik úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami, který by reguloval systém zdravotních pojišťoven a který by postupně přerostl do orgánu, který by měl sílu na to, aby systém pojišťoven fungoval lépe.
Kromě toho, že jste náměstkem velké pražské fakultní Thomayerovy nemocnice, jste i zastupitelem na Praze 12 a úzce spolupracujete s občanským sdružením, které mimo jiné zatím úspěšně brání výstavbě nové, víceproudové silnice přes jednu z nejzelenějších částí Prahy, přes Komořany. Dá se to brát tak, že je pro vás kromě zdravotnictví zajímavé i téma ekologie a spolupráce s nevládními občanskými sdruženími?
Na místní úrovni spolupracuji déle se zelenými a témata spojená s ekologií, se zachováním přírody, třeba zda má být postavena nová silnice, se kterou mají mnozí obyvatelé naší městské části velký problém, jsou mi opravdu blízká. V komunální politice na nich dlouhodobě pracuji.
(MN)