Červen 12th, 2016Jeden den s Danielou Rázkovou
„Všechno, co umím v politice, jsem se naučila ve školce,“ říká Daniela Rázková, vůbec první žena v čele radnice Prahy 12. Jak vypadá pracovní den starostky, oceněné Křišťálovým srdcem pro komunálního politika roku 2015 v kategorii sociální projekt ?
Sešli jsme se před Institutem pro plánování a rozvoj HMP. Ona už měla za sebou schůzku o evropských výzvách na magistrátu. První bod jednání: teky od sprejerů v Modřanech. Starostka by chtěla kritický úsek dostat do správy, nechat vyčistit a upravit. A dostává pro tento nápad plnou podporu.
Druhý bod se týká napojení Prahy 12 na Pražský okruh. Padne znepokojivý odhad: v úseku nové Komořanské projede v budoucnu 28 tisíc aut za den oproti dnešním 10 tisícům na staré Komořanské. Pokud se dostaví obchvat v sousední Písnici, bude to o něco méně. „A víme, kolik aut projede úsekem Písnice dnes?“ zajímá se starostka. Čísla existují, ale na této schůzce nezazní ani po opakované žádosti… Starostka je přesto spokojená: „Číslo 28 tisíc aut za den, které padlo, je pro mě zásadní informace…“
Čeká nás malý oběd. Při francouzské cibulačce se starostka rozpovídá o svých třech dcerách, vyřídí tři pracovní telefonáty a odpoví na několik textovek.
Cestou zpět do Modřan sledujeme betonové plochy označkované nevzhlednými kresbami. Starostka ale již v představách vidí krásně upravené plochy. „Už víme o sociální firmě, která by graffiti zavápnila a území pravidelně čistila. Na upravených místech by se pak mohly vylepovat aktuální plakáty.“ Na řadě je malá zastávka na Obchodním náměstí. „Po třech letech se mi podařilo, aby městské části svěřili tento dům – Modřanská 4,“ ukazuje starostka na domovní číslo. „V přízemí ponecháme obchod a služby a nadzemní patra upravíme na startovací byty. Myslíme hlavně na rodiny s dětmi,“ září.
Do další schůzky zbývá třicet minut, a tak nás řidič zaveze k historickému domu v ulici K Dolům, jehož historie sahá do 19. století. „Městská část nechá zpracovat architektonickou studii celkové rekonstrukce,“ nestihne více dopovědět starostka, protože se jí rozezvučí mobil. K vlastnímu překvapení dostává nabídku kandidovat do Senátu. Po skončení hovoru ukáže na polorozpadlý dům za sebou. „Mám větší výzvy… Třeba vybudovat z tohohle domu komunitní centrum,“ vysvětluje.
Že je odjakživa ženou činu, prokazuje starostka i cestou na jednání v mateřské škole. Nechtěla dát před lety dceru do běžné školky, a tak se spojila se spřátelenými rodinami ve farnosti a založili na začátku 90. Let školku Studánka. „Všechno, co umím v politice, jsem se naučila tady,“ směje se, když procházíme školkou. Nahlédneme i do speciální třídy. Díky ní mohou zdravé děti trávit některé aktivity společně s dětmi s hendikepy. „Vybudovali jsme skvělou mateřskou školu, kde byly integrované děti a rodiče zapojení do aktivit školky,“ vysvětluje. „Když viděl můj manžel tu nespravedlnost, že tak vynikající školka a centrum nemají finanční podporu, takže stačilo, aby jim městská část zvýšila nájemné a školka by skončila, začal se angažovat v politice. Díky tomu jsem si i já uvědomila, že všechna tato zařízení potřebují politiky, kteří jim vytvoří podmínky a budou je podporovat granty. Takže Studánka může za to, že jsem v politice,“ usmívá se starostka.
Dorazily jsme na radnici… Nejprve předá asistentka starostce informace, co vše je vyřízeno a co je nezbytné do večera zvládnout, kterou poštu vyřídit urgentně, kdo z radnice chce se starostkou ještě dnes mluvit… A večer ji čeká setkání občanů s developerem v Modřanském biografu.
V kině sedí více lidí, než se předpokládalo. Developer představí svůj projekt. Pozměnil návrh a vyšel starousedlíkům vstříc. Namísto jedenácti řadových domů bude o jeden méně. Zájmy místních přicházejí na pódium hájit zástupci spolku Klidná čtvrť. Developer se brání, že to on si pronajal sál. Spolek má však souhlas starostky, že mohou k lidem promluvit a ukázat na plátně, co jim na projektu vadí. Tichá čtvrť dokazuje, že ani po vyškrtnutí jednoho řadového domku neřeší projekt řadu problémů. Ačkoli během večera nedokážou dva Modřaňáci své emoce chvílemi zkrotit, starostka závěrem situaci uhlazuje: „Jsem ráda, že byla beseda kultivovaná a slibuji vám, že developer nezíská mou podporu, dokud nenalezne s lidmi přijatelný kompromis.“
Světla v sále pohasínají a většina lidí odchází, několik jich však stojí frontu na aspoň malý rozhovor se starostkou…
Dagmar Edith Holá, zkrácená verze článku, který vyšel v časopise PRO města a obce (Noviny Prahy 12 červen 2016)